Katka pracovala ve firmě, která měla pobočky na různých místech ČR. Jednoho dne se dozvěděla, že se pobočka v jejím městě zavírá. Zaměstnavatel si jí vážil a dal jí nabídku, aby se přestěhovala za prací do místa jiné pobočky. Katka hodně váhala. Šla by do rizika. Nakonec se ale rozhodla přestěhovat. V nové pobočce ale nezapadla zdaleka tak dobře, jak čekala. Vztahy mezi lidmi fungovaly jinak a noví kolegové ji ne a ne přijmout. Když se začalo propouštět i v jejím novém působišti, byla první na seznamu. Katka byla po propuštění plná nenávisti. Její zaměstnavatel jí dal naději a za ni chtěl, aby se něčeho vzdala. Ona to udělala, ale přesto nedostala, v co doufala. Udělal její zaměstnavatel chybu? Z pohledu velké organizace se nic lépe udělat nedalo. Nemůžeme ručit za to, že člověk zapadne, že se stejná situace nezopakuje. Můžeme dát jen příležitost. To ale nemění nic na tom, že Katka hodně ztratila a cítila se podvedená. Ani ona nejspíš neudělala chybu. Možná se mohla chovat jinak a lépe zapadnout. Ale kdo z nás se dokáže ze dne na den změnit? Dvě konzultace Katce pomohly odpoutat se od minulosti. V první pracovala na tom, aby pochopila, že vztekem vůči původnímu zaměstnavateli škodí hlavně sama sobě. To jí umožnilo soustředit se na budoucnost. Během druhé konzultace si upravila životopis, ujasnila si, kam ho poslat a jak jednat při osobní schůzce s personalisty. Novou práci nakonec úspěšně našla. |
Naše zkušenosti
Nové reference od spokojených klientů
Publikovali jsme o tématu:Kyrianová, H.: Psychologické aspekty propouštění kvůli reorganizaci. HRM, 17/2004
|