Čemu se to podobá, co by to mohlo být?

Jan Gruber
Tres consulting s.r.o. 2010

Můžete se třeba dívat na nebe. Nebo si naberte do misky vodu, postavte se někam do přírody a sledujte, co se v ní odráží. Nebo hledět do plamenů, popřípadě do skleněného těžítka, když si zapálíte svíčku. Nejpropracovanější podobou jsou inkoustové skvrny na papíře. Při troše snahy se po chvíli dostanete do stavu, kdy v mracích, skvrnách nebo plamenech uvidíte něco jiného – něco, co máte někde uvnitř, a pomocí téhle pomůcky si to našlo cestu ven. V psychologické diagnostice se tenhle postup používá pro mapování toho, jací jsme. V této knize ho používám k tomu, abych ukázal, jací můžeme být, popřípadě jaká je společnost okolo nás. Podobně jako při pohledu do mraků jsou kapitoly v této knize obrazy zvířat, rostlin, předmětů nebo mytologických bytostí, které během mé praxe posloužily jako klíčové metafory pro nejrůznější dovednosti a návody z oblasti praktické psychologie. Některé z nich jsou o jednání s lidmi, často v situacích daných profesními vztahy. Jiné o zacházení se sebou samým – třeba z hlediska organizace času, prožívání větší pohody a rovnováhy, pohledu na svět. Ještě další jsou o zážitcích v duševní krajině, reflexe lidí, které jsem potkal a událostí – měl jsem chuť rozdělit se o ně s někým dalším, mohly by být pro někoho užitečné. První texty jsem napsal před sedmnácti lety. Další postupně přibývají a často jsou prověřeny praxí – metafory jsou záchytnými body, okolo kterých se odehrávají konzultace, koučing, kursy komunikace, prezentace, autoregulačních cvičení, zvládání stresu, lektorování, týmové práce, personálních a managementových dovedností ….

Přeji užitečnou a příjemnou procházku po Vaší vlastní, mé i všeobecně lidské duševní krajině.