Můžete se třeba dívat na nebe. Nebo si naberte do misky vodu, postavte se někam do přírody a sledujte, co se v ní odráží. Nebo hledět do plamenů, popřípadě do skleněného těžítka, když si zapálíte svíčku. Nejpropracovanější podobou jsou inkoustové skvrny na papíře. Při troše snahy se po chvíli dostanete do stavu, kdy v mracích, skvrnách nebo plamenech uvidíte něco jiného – něco, co máte někde uvnitř, a pomocí téhle pomůcky si to našlo cestu ven. V psychologické diagnostice se tenhle postup používá pro mapování toho, jací jsme. V této knize ho používám k tomu, abych ukázal, jací můžeme být, popřípadě jaká je společnost okolo nás. Podobně jako při pohledu do mraků jsou kapitoly v této knize obrazy zvířat, rostlin, předmětů nebo mytologických bytostí, které během mé praxe posloužily jako klíčové metafory pro nejrůznější dovednosti a návody z oblasti praktické psychologie. Některé z nich jsou o jednání s lidmi, často v situacích daných profesními vztahy. Jiné o zacházení se sebou samým – třeba z hlediska organizace času, prožívání větší pohody a rovnováhy, pohledu na svět. Ještě další jsou o zážitcích v duševní krajině, reflexe lidí, které jsem potkal a událostí – měl jsem chuť rozdělit se o ně s někým dalším, mohly by být pro někoho užitečné. První texty jsem napsal před sedmnácti lety. Další postupně přibývají a často jsou prověřeny praxí – metafory jsou záchytnými body, okolo kterých se odehrávají konzultace, koučing, kursy komunikace, prezentace, autoregulačních cvičení, zvládání stresu, lektorování, týmové práce, personálních a managementových dovedností ….

Přeji užitečnou a příjemnou procházku po Vaší vlastní, mé i všeobecně lidské duševní krajině.